Růže z Texasu

Americká lidová

text: Ivo Fischer

 

 

1.Jedu takhle večer stezkou dát stádu k řece pít, v tom potkám holku hezkou,

že jsem až z koně slít.Má kytku žlutejch květů, snad růží, co já vím.

Znám plno hezkejch ženskejch k světu, ale tahle hraje prim.

 

R.: Kdo si kazíš smysl pro krásu, ať s tou a nebo s tou, dej si říct, že kromě

Texasu,tyhle růže nerostou.Ať máš kolťák nízko u pasu, ať jsi třeba zloděj

stád,svoji žlutou růži z Texasu budeš pořád mít už rád.

 

2.Řekla, že tu žije v ranči jen sama s tátou svým a hrozně ráda tančí,

teď zrovna nemá s kým.Tak já se klidně nabíd, že půjdu s ní a rád

a že se dám i zabít, když si to bude přát.

 

R.:

 

3.Hned si se mnou dala rande a přišla přesně v půl a dole teklo Rio Grande

a po něm měsíc plul.Když si to tak v hlavě srovnám, co víc jsem si moh´ přát,

ona byla milá, štíhlá, rovná, zkrátka akorát.

 

R.:

 

4.Od těch dob svý stádo koní sem vodím k řece pít a žiju jenom pro ní a chtěl

bych si jí vzít.Když večer banjo ladím a zpívám si tu svou, tak pořád v duchu

hladím, tu růži voňavou.

 

R.: