R
ůže z TexasuAmerická lidová
text: Ivo Fischer
1.Jedu takhle ve
čer stezkou dát stádu k řece pít, v tom potkám holku hezkou,že jsem až z kon
ě slít.Má kytku žlutejch květů, snad růží, co já vím.Znám plno hezkejch ženskejch k sv
ětu, ale tahle hraje prim.
R.:
Kdo si kazíš smysl pro krásu, ať s tou a nebo s tou, dej si říct, že kroměTexasu,tyhle růže nerostou.Ať máš kolťák nízko u pasu, ať jsi třeba zloděj
stád,svoji žlutou růži z Texasu budeš pořád mít už rád.
2.Řekla, že tu žije v ranči jen sama s tátou svým a hrozně ráda tančí,
te
ď zrovna nemá s kým.Tak já se klidně nabíd, že půjdu s ní a ráda že se dám i zabít, když si to bude p
řát.
R.:
3.Hned si se mnou dala rande a p
řišla přesně v půl a dole teklo Rio Grandea po n
ěm měsíc plul.Když si to tak v hlavě srovnám, co víc jsem si moh´ přát,ona byla milá, štíhlá, rovná, zkrátka akorát.
R.:
4.Od t
ěch dob svý stádo koní sem vodím k řece pít a žiju jenom pro ní a chtělbych si jí vzít.Když večer banjo ladím a zpívám si tu svou, tak pořád v duchu
hladím, tu růži voňavou.
R.: